Téměř do poloviny února si letos děti užívaly sněhu i přímo v Lidicích. Nemusely za ním nikam cestovat. V době tvorby tohoto článku se to trochu pokazilo, sníh téměř zmizel, ale to nevadí. Mně, jako mamince jezdící s kočárkem, to vyhovuje  Doufám, že i Vy využijete příjemnějších cest a zastavíte se během března v Oáze.

    Ve vstupní chodbě máme vystaveny fotografie růží z lidického sadu, které fotili senioři převážně z Kladenska. Podívat se na ně můžete kdykoli. Teda, kdykoli se domluvíte se svým známým obyvatelem či zaměstnancem Oázy  Pokud nikoho neznáte, nesmutněte, zvoňte v pondělí a úterý mezi 13 a 16 hodinou na zvonek Oázy, rády Vás do Oázy pustíme.

    Taktéž se každé pondělí mezi 13 a 16 hodinou můžete stavit do Oázy pro bližší informace k nabízeným týdenním pobytům Concordie Pax v minulém zpravodaji. Pobyty nejsou vázány na žádný společný ani společenský program. Nabízíme pouze zajištění ubytování s plnou penzí. Doprava je po vlastní ose. U nás se můžete dozvědět možné autobusové spoje do cílové destinace.

     V březnu také nezapomeňte navštívit pondělní jógu, nebo úterní Klub Oáza. 

    Poslední čtvrtek v měsíci, tj. 30. 3. 2017 bude druhé setkání v rámci cyklu *Lidický Senior 2017*. Hostem bude farář Českobratrské církve evangelické v Kladně – Leonardo Teca, který nás však nebude „lanařit“ ať chodíme do kostela, nebo vstoupíme do církve, ale bude nám vyprávět o své zemi původu – o Angole. O těžkém životě v ní, o tom, co se tam běžné jí (sloni?), pěstuje, čím se tam lidé živí a vůbec vše, co Vás bude zajímat? Dá se jet do Angoly na dovolenou? Je tato země nakloněna cestovnímu ruchu? Tato otázka napadla v tuto chvíli mě, kdy se mě opět po denní pauze ptá Jaruška, jestli pojedeme na hory  Také nám ukáže řadu fotografií. A na závěr nám třeba i zahraje na bubínek, neb je členem hudební skupiny, která převážně hraje a zpívá africké písně. Pokud Vás host či program Oázy zaujal, sledujte naše vývěsní tabule v obci, či internetové stránky, kde naleznete i jiné podrobné informace.

    Nevím, zda jsem tímto tématem neměla začít, ale v neposlední řadě se také musím zmínit, že i k nám do Oázy počátkem měsíce zavítal pan ministr financí Andrej Babiš a strávil s námi (snad i pro něj) příjemnou hodinku. Nejdříve jsme mu ukázali co vyrábějí někteří naši senioři (něco z toho i v klubu Oáza), pak jak bydlí naši obyvatelé a poté jsme s ním debatovali o věcech, které máme rádi, které se nám líbí či nelíbí. Na závěr jsme se všichni společně vyfotografovali. V průběhu besedy pan ministr všechny podaroval vlastnoručně podepsanou knihou vydanou k jeho kulatým narozeninám a slíbil Mementu Lidice, o.p.s. i velkorysý dar na novou kotelnu z nadace AGROFER. Ať dar získáme či nikoli, byla to pro mě příjemně strávená hodinka.

    Členové jeho ochranky, ale především on sám, byli moc příjemní společníci a všichni to jsou stejní lidé jako my. Možná nosí trošku lepší a slušivější šaty, či si mohou dovolit občas dát o pár desetikorun dražší kafe či se povozit ve větším fáru  Ale ani my nemusíme chodit pěšky, bosí, být hladoví a žízniví. (Jak se o tom určitě zmíní pan Hejret ve vyprávění o uprchlících z Osvětimi.) Buďme proto šťastní, veselí a važme si toho jak se máme a co máme. Nemáme toho málo! Krásný březen.

Michaela Indráková