Byl pozdní večer - první máj - večerní máj - byl lásky čas... Je tomu zase už více než 20 dní, kdy tyto nesmrtelné Máchovy verše byly (pro letošek ) aktuální a vytanuly na mysl nejednomu z nás. Nyní už v Oáze opět dokončujeme plány a přípravy na červen - poslední měsíc před prázdninami, které se nás týkají stejně jako školkou či školou povinných dětí. Už asi na ně nejsme tolik natěšení jako ty děti, ale máme je stále rádi. Hlavně také proto, že se už konečně vylouplo lepší počasí a věříme, že nám na prázdniny vydrží. 

    Ale než nám i v Mementu Lidice nastane prázdninové volno, připomeňte si spolu se mnou dubnovou besedu a přečtěte si o našich plánech na červen.

    Na dubnovou seniorskou besedu totiž nemohu a ani nechci zapomenout. Naším milým hostem (a opravdu slovo „milý“ nepoužívám jen ze zdvořilosti), byl pan Mgr. Hayato Josef Okamura. Povídali jsme si o jeho dětství, stěhování z Československa do Japonska a zase zpět, o práci, ale zejména o rodině – jak té jeho vlastní, tak o poslání rodiny obecně. Velmi zajímavé bylo vyprávění o Japonsku a vzájemné srovnání japonské a české kultury. Pan Okamura k nám hovořil tak klidnými, milými a pokornými slovy plnými naděje, jaká už jsem dlouho neslyšela. O ničem a o nikom neřekl křivého slova a na všem, co prožil nebo prožívá, se snažil najít něco pozitivního. Do Lidic dorazil autobusem, a když už se doba vyhrazená pro Lidického seniora naplnila a byl nejvyšší čas pomýšlet na zpáteční cestu, tak pan Okamura při pohledu na spokojené posluchače neváhal a bez mrknutí oka pokračoval dále. Málokomu se chtělo besedu ukončit. (Zda se mu zpáteční autobus podařilo přece jen stihnout bohužel nevím). Za tyto nevšední společné chvíle mu moc děkujeme. Často si na ně vzpomenu, i zpětně mě vždy potěší.  

    Laťka je tedy vysoko a bude těžké na takovou akci navazovat dále, ale i v měsíci červnu se můžete těšit na setkání z cyklu *Lidický senior 2017*, které se zcela jistě bude všem generacím líbit, neb krásně navodí atmosféru prázdnin a letních výletů. Povídat si tentokrát budeme na téma z úplně jiného soudku – navštíví nás zástupce ze Zooparku Zájezd. Vyprávět bychom si měli o myšlence vzniku zooparku, o jeho aktuálním stavu, o zvířátkách, o práci s nimi i o neviditelných aktivitách kolem dokola. 

    Před prázdninami ještě stále budeme každé pondělí cvičit a do poloviny června na kroužku Klub Oáza vyrábět. Než se někteří z nás rozjedou na chaty, chalupy či hlídat vnoučata, tak věřím, že si ještě uděláme společné opožděné opékání čarodějnických buřtíků ...

    Přeji Vám všem krásný slunný červen, dětem na jeho konci hezké vysvědčení a všem vespolek krásné prázdniny. Mějte se krásně a něco pro to dělejte.

    Na závěr mi ještě dovolte veřejně poděkovat za významný finanční příspěvek na rok 2017 ve výši 50 000,- Kč jednomu z našich zakladatelů - a to Arcibiskupství pražskému. V budově Oázy, která teprve příští rok oslaví své dvacáté výročí od otevření, se nyní až překvapivě často musí řada věcí zcela vyměnit nebo přinejmenším opravit. Proto jsme moc rádi, že v letošním roce na nás pamatuje se svým pravidelným příspěvkem nejen obec Lidice, ale i další zakladatelé.

Michaela Indráková